středa 14. května 2014

První výrobek

Jak jsem se dostala k šití, jsem Vám psala už minule. Protože jsem tomu propadla naprosto bezhlavě, téměř všechen volný čas jsem trávila na internetu gůglováním návodů k šití rozličných a krásných věcí. A tak jsem našla návod, jak si ušít kuchyňskou rukavici. Podle návodu mi to přišlo celkem jednoduché a tak jsem si řekla, že bych to jako začátečník mohla zvládnout. Inspiraci jsem našla na blogu Raechel Myers.

A tak jsem stvořila první kuchyňskou chňapku, kterou si posléze manžel nechal jako suvenýr a památku na můj první šicí výtvor.

Později jsem vytvořila další (mimochodem jako velmi opožděný vánoční dárek), pro moji drahou kamarádku, aby se jí hodila k dekoru kuchyně.




A protože mi jedna chňakpa přišla málo, rozhodla jsem se pod inspirací jiného blogu vyzkoušet trošku jinou chňapku i s řasením. No, na to, že jsem úplný začátečník to nedopadlo špatně... ale nedívejte se moc zblízka :) A pro příště mám určitě pár nápadů na zlepšení :)





Jak jsem začala šít aneb Vánočně nevánoční dárek

Začalo to úplně nevinně. Manželova maminka se mě už začátkem října zeptala, co bych si přála jako vánoční dárek. Já jsem odpověděla, že času je ještě dost a že si to rozmyslím. Úplnou náhodou se mi asi o 10 minut později dostal do rukou leták LIDLu a světe div se, v nabídce měli šicí stroje. Při listování jsem jen tak pronesla, že jsem si vždycky přála šicí stroj a že až budu jednou dospělá :) tak si nějaký koupím. A na to mamka pronesla, že se nemám o nic starat a že mi ho k vánocům pořídí. Pročetla jsem dostupné recenze a všechno vycházelo vesměs 50 na 50 (pozitivní a negativní zkušenosti). Jednalo se o Singer Brilliance 6180.

zdroj: www.singer.ru

O 14 dní později mě překvapila, když po láhvi výborného růžového vína přišla s obrovskou krabicí s tím, že si mám vše vyzkoušet, dokud je stoj v  záruce a že přes Vánoce by na to stejně nebyl čas. V tu chvíli, jsem se zamilovala. Do svého nového stoje, do krásných různobarevných nití, které jsem si nakoupila hned příští den, stejně jako 3 balíčky náhradních jehel.

Když jsem totiž ještě ten večer stroj vybalila, hned jsem ho musela vyzkoušet. Po asi pěti minutách šití dvou látek se ale stroj zasekl. Strašně jsme se lekly, ale nikde nebyla viditelná jakákoli závada. Prošívala jsem přece jen 2 tenké látky ze starého polštáře, to ten stroj přece zvládnout musí, říkala jsem si. Další den jsem se odhodlala k dalšímu pokusu, protože jsem si říkala, že přece nejsem takový nemehlo. Jaké bylo moje překvapení, když se při prošívání starého prostěradla (ne lemů!!, jen obyčejné látky) jehla zlomila (proto ty 3 balíčky nových jehel :)).

Takto jsem to vydržela zkoušet 2 měsíce, než mě v jednom specializovaném obchůdku na šicí stroje paní upozornila, že pokud toto dělá elektronický stroj (a taky jakýkoli jiný stroj), že je to velký problém, protože šicí program, při kterém se jehla zlomí, potom už není správně nakalibrovaný. Upřímně, jsem si trošku oddechla, že to tedy není úplně mojí nešikovností a konečně si přiznala, že chyba asi bude u stroje.

Takže můj vánoční dárek skončil o Vánocích na reklamaci. Jenže v té době už mi v hlavě hryzala myšlenka, že bez šicího stroje už být nechci. Obzvláště, když už jsem vyzkoušela všechny výhody 80ti šicích a vyšívacích programů. A tak jsem začala spřádat plán.

Ideálním řešením celé reklamace by vlastně bylo, kdyby nám vrátili penízky, já si nějaké přidám a koupím si jiný šicí stroj. K mé lítosti jsem věděla, že Singer už to nebude, i když mám stále v podvědomí to, že Singer je přece dobrá značka...bohužel u mně se neosvědčila.

A tak jsem tak slídila a hledala, pročítala různé diskuze a zkušenosti, došla jsem k tomu, že mým novým kamarádem, koníčkem a hlavně, jak mu doma říkáme "BRATREM" se stane šicí stroj Brother innov-´is 35.

A tak se stalo, že jsem si udělala Vánoce v lednu. Šití jsem naprosto propadla. Koupí tohoto stroje, jsem si přilepšila o několik pro mně teď už nepostradatelných funkcí (automatické zapošívání, volba polohy jehly při zastavení, automatické odstříhávání nitě). Skvělý na prošívání hóóódně tlustých vrstev, všechno zvládá naprosto s přehledem, jehly se mi už nelámou a šití se stalo mojí oblíbenou kratochvílí.


úterý 8. října 2013

ZRCADÝLKA


Co budeme potřebovat?

zrcadýlko v dřevěném rámu
akrylové barvy
lepidlo decoupage
ubrousky s vybraným dekorem
bezbarvý lak
(všechny potřebné materiály k výrobě zrcadýlek naleznete v našem "Obchůdku")


Nejdříve si vymysléme, jaký dekor chceme k výrobě zrcadel použít, popř. co by se nám hodilo do místnosti, kam chceme zrcadýlka umístit. Podle toho volíme barvy a dekor. Já jsem vyráběla zrcadla pro moji kamarádku, která má oblibu v levanduli a místnost, do které byly zrcadla určeny je celá levandulová. Takže volba dekoru byla jasná. Proto jsem se rozhodla rám zrcadla natřít bílou akrylovou barvou. Akrylová barva jednak perfektně kryje a bílou jsem zvolila proto, že pomůže vyniknout jemnému fialovému dekoru.

Prvním krokem je natření dřevěného rámu. Abychom mohli začít lepit ubrouskový dekor, tak necháme rám dostatečně zaschnout. K dekoraci rámu použijeme metodu decoupage. Jednotlivé dekory si nastříháme z ubrousku. Jelikož ubrousky bývají 3-vrstvé, musíme od obrázku zbylé 2 vrstvy oddělit.



Jakmile máme vystříhané všechny dekory (ještě před lepením si je rozmístím tak, jak bych je chtěla lepit), tak si vezmeme decoupage lepidlo a štětec (nejlépe nějaký měkký s delším vlasem) a na jednotlivé ubrouskové dekory začneme nanášet decoupage lepidlo. Lepidla nenanášíme zbytečně moc, aby se nám ubrousky nezačaly trhat nebo shrnovat. Jakmile máme ubrouskové dekory nalepené tak, jak jsme chtěli, necháme lepidlo zaschnout. Někdy je třeba ještě okraje obrázků začistit barvou tak, aby nepůsobily jako "nálepky".

Až budeme mít lepidlo dostatečně zaschlé, doporučuji vše ještě jednou přetřít bezbarvým lakem. I když samotné decoupage lepidlo působí jako lak,  je lepší přidat ještš jednu vrstvu pro lepší údržbu výrobku např. na utírání prachu.




A takto vypadal výsledek:




Veselé tvoření!
za tým Všechnokrámu Pavla










úterý 10. září 2013

Je libo kornoutek?

K výrobě kornoutku potřebujeme jen pár věcí:

pravítko
izolepu a lepidlo
nůžky
tvrdý papír ve zvoleném dekoru (já jsem zvolila klasickou jednobarevnou A4)
Postup k výrobě kornoutku je velice jednoduchý. Na papíru si naměříme trojúhelník o rozměrech 21x21x30 cm. Takto vytvořený trojúhelník vystřihneme. Připravíme si požadovaný počet trojúhelníků podle toho, kolik kornoutků si budete chtít vyrobit.








Pak už jen vezmete okraje a zamotáte do tvaru kornoutu tak, aby oba cípy trojúhelníku tvořily V – tím vytvoříte „ozdobu“ kornoutku.



Okraje k sobě přilepíme lepidlem. Může se Vám stát, že se kornoutky začnou rozlepovat vlivem velkého napětí v otočeném papíru, proto jsem ještě okraj z venku a ze vnitř přelepila průhlednou izolepou.
A takhle vypadá výsledek :)



Použití kornoutků záleží na Vás. Já jsem je vyráběla na svoji svatbu a plnila je rýží. Ale klidně se z kornoutku může stát pěkná pozornost plná různých sladkostí, které potěší :)



Pro velké kreativce přidávám nápad – jednotlivé kornoutky je možné spojit ozdobným provázkem do řady. Stačí v každém cípku prorazit dírku, kterou provázek provléknete. Jednotlivé kornoutky můžete dekorovat třeba písmeny, aby vám řada dávala nápis.
Veselé tvoření!
za tým Všechnkrámu Pavla

 

úterý 20. srpna 2013

Jak si vyrobit větrník

Co budeme potřebovat:

akrylové barvy
papír (nejlépe rozměru 30x30 cm)
dřevěnou tyčku (já vybrala kulatou, ale může být i hranatá)
dlouhou jehlu
korálek
drátek (použila jsem drátek o průměru 0,3 mm)
průhledná izolepa

štětec, nůžky a kleštičky








Větrníky jsem se rozhodla vyrobit jako dárek pro dvě nejmilejší děti mojí nejmilejší kamarádky :) Protože se mi nechtělo je obdarovávat typickým dárkem jako jsou třeba lentilky, řekla jsem si, že by jim třeba udělal radost větrník, který si můžou dát na balkón a pozorovat jak se pěkně točí a nebo prostě vymýšlet spoustu jiných využití tak, jak to děti umí.

Protože jsem vyráběla jeden větrník pro holčičku a jeden pro chlapečka, barvy jsem volila podle toho. Dřevěné tyčky jsem nabarvila červenou a modrou akrylovou barvou (zároveň tyto barvy ladily i s barvami a dekorem papíru). Akrylová barva je krásně stytá a velice dobře kryje, takže výsledek byl super. POZOR - v tyčkách je potřeba vyvrtat dírku, abychom jí mohli protáhnout jehlu.

Poté přišel na řadu papír. Naměřila jsem si už zmiňovanou velikost 25x25cm a zároveň si vyznačila linii, kudy budu stříhat. V místě kde vznikne střed doporučuji odměřit 3 cm z každé strany. POZOR, abyste nestříhali až ke středu, nemohli byste potom papír skládat. Ve středu si propíchněte dírku špendlíkem.




Ze zbytku papíru, který jsem odstřihla jsem vyrobila hvězdičku, která má zakrýt středové křížení papírů a vytvoří nám pěkný střed.


Jakmile máme nastříháno, začneme skládat jednotlivé strany (viz. ukázkové foto). Strany se skládaní ob jeden cíp.








Vezmeme špendlík a hvězdičku, ve středu hvězdičku propíchneme a jednotlivé cípy napícháváme pod ni. Až máme vše připevněné na špendlíku, protáhneme jej středem větrníku, který jsme si vyznačili dříve. Za takto seskládaný větrníček navlékneme na jehlu korálek, který tvoří mezeru mezi větrníčkem a tyčkou tak, aby se umožnilo točení větrníku. Protáhneme jehlu otvorem v tyčce a jehlu pomocí kleštiček zahneme směrem dolů.

Připravíme si drátek, asi 15-20 cm dlouhý a začneme omotávat zahlý konec jehly tak, aby se o něj nikdo nepíchl. Já jsem pro jistotu ještě přidala izolepu, abych opravdu zajistila, aby se o konec jehly nikdo nezranil.

Výsledek vypadá takto. (Prosím omluvte zhoršenou kvalitu fotek, ale fotila jsem bohužel jen na mobil).





Větrníčky udělaly velkou radost. Tak Vám přeji pohodové tvoření a velkou radost z Vašeho výrobku:)

Všechny potřebné matriály k výrobě najdete také v našem obchůdku na adrese www.vsechnokram.cz
                                                                                                za tým Všechnokrámu Pavla